Knauf Ceiling Solutions

Dodaný materiál je nutno skladovat na rovné ploše v suchu a chladu, případné orosení na vnitřní straně obalové folie palety při dodání není na závadu. Pro případnou pozdější kontrolu se doporučuje u každé palety sledovat datum výroby uvedené na každém balení desek.

Je nutné zabránit použití desek s různými daty výroby v jedné ploše - mohou se vyskytnout odchylky v provedení povrchu, které jsou v souladu s kvalitativním standardem, ale vedle sebe v ploše mohou rušit.

Kartony s deskami nestavět na hranu, neházet s nimi ani nepouštět z větší výšky. Při manipulaci s částmi podhledové nebo obkladové konstrukce, které jsou finálně povrchově upravené, je nutno dbát na to, aby povrchová úprava těchto dílů nebyla poškozena, proto se doporučuje používat čisté bílé bavlněné rukavice (především u systémů se skrytou konstrukcí).
U jednoltivě balených dílů je možné stohovat maximálně 8 balení/kusů na sebe.

Návrh podhledových systémů AMF

Všeobecná pravidla pro návrh, zkoušení a provádění podhledů v interiérech budov upravuje harmonizovaná evropská norma ČSN EN 13 964.
Návrh podhledového systému musí být proveden tak, aby

• bylo zajištěno, že veškeré zatížení (vlastní konstrukcí podhledu, dalšími díly vestavěnými do podhledu, položenými izolačními vrstvami, případně od upevněných svislých konstrukcí) je po celou dobu životnosti podhledu účinně co nejrychleji přeneseno do nosných konstrukčních dílů objektu;
• bylo zajištěno takové provozní prostředí, ve kterém nevznikají podmínky pro tvorbu kondenzace vody a následně pro korozi nosných dílů podhledu

Pro montáž podhledů smí být použity pouze díly bez zjevné vady, to zajistí montážní firma kontrolou před osazením dílu. K provádění podhledových systémů je oprávněna zaškolená firma s platným „Potvrzením“ o zaškolení provedeném pracovníky Knauf Ceiling Solutions. Toto zaškolení je prováděno pro jednotlivé montážní systémy zvlášť a vydané potvrzení vymezuje působnost tohoto oprávnění.

Návrh konstrukce

Podle normy ČSN EN 13 964 se podhledy AMF považují za nenosnou nepochozí konstrukci, zavěšenou (nebo osazenou) na staticky nosnou část stavby. Pro jednotlivé konstrukční díly platí, že musí být schopny přenést zatížení lehkého podhledu (včetně všech vestavěných doplňků a položených vrstev) na nosnou konstrukci stropu při dodržení požadované třídy průhybu konstrukce (viz tabulka):

Konstrukce musí být uzpůsobena tak, aby selhání/výpadek jednoho funkčního dílu nezpůsobil zřícení celé konstrukce. Jestliže mají být do podhledu upevněny lehké dělící konstrukce/příčky, musí být vzniklé síly účinně přeneseny na nosné konstrukce (zavětrováním, použitím odpovídajících profilů atd.).

Podhledový systém se vždy skládá z nosné konstrukce sestavené z kovových profilů, které vykonávají statickou funkci a přenášejí zatížení podhledu na nosnou konstrukci budovy, a z výplňových desek, které v systému mají estetickou funkci, případně definují jeho další vlastnosti (akustické, hygienické). Požární odolnost je deklarována vždy pro celý podhled v dané konfiguraci systému, tzn. profily, desky a jejich uspořádání ověřené příslušnou zkouškou, toto řešení je publikováno v příslušném technickém listě.

Nosná konstrukce se sestává z hlavních profilů, tzn. z profilů, které jsou zavěšeny na nosné konstrukci budovy, z nosných profilů, které přenášejí zatížení na hlavní profily a např. umožňují osazení desek, a může být doplněna příčnými profily, které doplňují rastr systému a případně vyztužují desky podhledu. Platí, že desky jako nenosný prvek se vyztužují tak, aby žádná ze stran nevykázala deformace větší než odpovídá zvolené třídě průhybu.

Pro napojení na svislé konstrukce slouží okrajový profil, který je (s výjimkou chodbového systému F) navrhován jako prvek, který není nosný, ale pouze zajišťuje navázání na okolní konstrukce. Konfigurace podhledu uvedená v technických listech (vzdálenosti hlavních profilů, závěsů, dimenzování profilů konstrukce podhledu) zohledňuje pouze vlastní hmotnost podhledu, jakékoliv dalších přitížení (vestavěnými prvky, položenou izolační vrstvou) musí být přeneseno do nosné konstrukce stropu dalšími technickými opatřeními (přidanými závěsy, profily atd.).

Umístění podhledu do půdorysu

Konstrukci a rozdělení desek podhledu zakládáme většinou tak, aby na všech stranách podhledové plochy byly použity dořezy a bylo tak možno dorovnat nerovnosti stěn. Je ale také nutno zabránit vzniku malých dořezů (menších než 100 mm, závisí na systému). V tomto případě je vhodné, při zohlednění umístění svítidel a vyústek vzduchotechniky, posunout rastr o polovinu rozměru:

Doporučujeme dodržovat zásadu, že k jednomu závěsu, resp. jednomu upevňovacímu bodu na nosné konstrukci stropu může s ohledem na bezpečnost, dimenzování standardních prvků a rezervu pro případ výpadku jednoho upevňovacího bodu atd., přiléhat max.1,5 m2 podhledové konstrukce, tzn. že platí

V_Z x V_HP ≤ 1,5,

kde V_Z je vzdálenost závěsů, V_HP je osová vzdálenost hlavních profilů (v metrech).
Vzdálenost závěsů je kromě toho vymezena i nosností konstrukčního systému, tzn. pro danou vzdálenost závěsů je stanovena maximální plošná hmotnost podhledu (uvádí se jako tabulka nosnosti v technických listech konstrukce – viz technické listy konstrukce).
V systémech s deklarovanou požární odolností je možno použít pouze konfigurace uvedené v příslušných technických listech.
Maximální doporučená vzdálenost závěsů je 1,25 m; možnost zvětšení této vzdálenosti je buď uvedena v technickém listu příslušného systému nebo ji posoudí na základě konkrétních podmínek technická kancelář Knauf Ceiling Solutions, pro posouzení je důležitá plošná hmotnost podhledu, pro případy potřeby větších vzdáleností závěsů je možné navrhnout pro zvolenou třídu průhybu vhodnou velkorozponovou konstrukci a zohlední se zvýšené zatížení profilů např. zmenšení vzdálenosti hlavních profilů.
Při návrhu umístění závěsů u stěny je maximální vzdálenost závěsu od stěny rovna 1/2 standardní vzdálenosti pro danou konfiguraci konstrukce (podrobněji viz tabulka). V případě, že stanovená vzdálenost závěsů je větší než 800 mm, je možno první závěs umístit do vzdálenosti max. 400 mm od stěny. První hlavní profil od boční stěny musí být vždy umístěný do vzdálenosti 600 mm, tzn., nepřipouští se uložení příčného profilu dlouhého 1200 mm na okrajový profil. Pokud je takové řešení potřebné, je nutné zajistit přivěšení/přikotvení příčného profilu ke stěně.

Následující tabulka ukazuje maximální vzdálenosti prvního závěsu od stěny v závislosti na plošné hmotnosti desky:

U napojení hlavních profilů musí být umístěn závěs ve vzdálenosti do 150 mm od spoje.

Kotvení do nosné konstrukce

Stanovení způsobu kotvení je součástí projektové dokumentace, vychází z projektovaného zatížení od konstrukce podhledu a z informací dodavatele nosné stropní nebo podhledové konstrukce (případně stěn), na kterou se podhled bude zavěšovat, o možnostech přitížení. Upevňovací prostředky musí být navrženy a dimenzovány tak, aby dokázaly přenést zatížení podhledu na nosnou konstrukci konkrétního typu a provedení za každých podmínek a zajistily dodržení max. deformací dle příslušné klasifikace. Montážní firma je povinna provést kontrolu únosnosti každého závěsu, zápis o provedení kontroly je součástí montážní dokumentace (stavebního deníku).
Obecně platí, že není možno pro zavěšení podhledu používat šrouby, hřeby nebo hmoždinky, které nejsou určeny pro kotvení do stropní konstrukce, resp. používat kotevní prostředky, které nejsou určeny pro upevnění zavěšených podhledů, a to bez ohledu na to, zda je podhled koncipován jako protipožární nebo nikoliv.

Volba prostředků a techniky kotvení závisí na charakteru nosné konstrukce. Musí se respektovat specifika daného materiálu (např. u rostlého dřeva možnost praskání a z toho důvodu volba delších šroubů) i způsob upevnění (např. tak, aby se konstrukce nebyla zatěžována silami/momenty, které by mohly vést k nežádoucím deformacím). Doporučujeme volit stadnarizované a vyzkoušené způsoby a typy kotvící techniky od renomovaných výrobců.

Kotvení do předpínaných nosných prvků

Zvláštním případem je požadavek řešení kotvení do prvků, jejichž statická funkce je zajištěna použitím předpínaných ocelových nebo jiných dílů. V tomto případě je standardně zakázáno použít pro kotvení části nosných dílů, kde jsou umístěny tyto předpínané součásti. Jedním z příkladů je kotvení do panelů typu SPIROLL, u kterých výrobce dovoluje kotvit závěsy pouze do dutin s požitím odpovídajících dovolených kotvících prostředků, tak jak je to vyznačeno v dokumentu definujícím vrtací zóny v panelech SPIROLL.

Za závěsy jsou považována všechna technická řešení, zajišťující přenesení zatížení z nosné konstrukce podhledu na nosnou konstrukci stropu nebo střechy prostřednictvím upevňovacích prostředků. Stejně jako nosná konstrukce musí vyhovovat požadavku na odolnost vlhkosti v příslušné třídě (A až D – viz tabulka dále). Přípustné je použít následující technická řešení:

• pozinkovaný drát pro rychlozávěsy, který má minimální průměr 4,0 mm
• hliníkový drát pro nemagnetické konstrukce pro speciální použití
• závěsy Nonius pro podhledy s velkým zatížením, resp. zatěžované zdola (přetlakem, při předpokládaném omývání apod.), včetně provedení se zvýšenou odolností korozi
• štěrbinový pásek z ocelového plechu s minimálním průřezem 7,5 mm2
• přímé závěsy v různém provedení
• závitová tyč s posuvným závěsem pro konstrukce se zvýšenou odolností korozi

Pro části rychlozávěsů je možno použít pouze pérové oceli dle DIN ISO 898 díl 1 o minimální tloušťce 0,5 mm.

Důležitou hodnotou je únosnost závěsu, kterou musí doložit výrobce závěsů. Pokud není tento údaj k dispozici, obecně je možno považovat za orientační hodnotu 0,15 kN/15 kg na jeden závěs. Na jeden závěs potom připadá zatížení

V_Z x V_HP x H_P = Z_Z,

kde V_Z je vzdálenost závěsů [m], V_HP je vzdálenost hlavních profilů [m], H_P je plošná hmotnost podhledu [kg/m2], Z_Z je zatížení jednoho závěsu [kg]

Těmto podmínkám je nutno přizpůsobit návrh vzdálenosti závěsů v případech, kdy se na podhled přivěšují další prvky jako rastrová světla, prvky informačního systému, pokládají se vrstvy izolačních hmot atd. Zatížení závěsu je nutné přizpůsobit kotvení do nosné konstrukce. Závěs se smí skládat max. ze dvou závěsných částí (spojených např. dvojitým perem). Nastavování závěsů je nepřípustné.

Dále jsou uvedeny příklady některých řešení závěsů

Zvláštním druhem jsou lankové závěsy z ušlechtilé oceli, používané pro zavěšení solitérních prvků (ostrůvky, baffely). Způsob jejich upevnění, počet a umístění stanovuje vždy příslušný technický list.

Minimální podvěsná výška je uvedena u jednotlivých typů závěsů, obecně se uvažuje s hodnotou 145 mm (prostor nutný pro založení desky a bezpečnou manipulaci s deskou v mezistropním prostoru).
Při použití přímých závěsů je možno dosáhnout (podle použitého podhledového systému) i vzdálenosti líce podhledu 30 mm (Systém A/A s přímým kotvením na nosný strop), případně 65 mm (Systém C s přímým závěsem). Tato řešení se nepovažují u většiny systémů za standardní a v každém případě je v kalkulaci potřebné zohlednit vyšší pracnost a větší prořez materiálu. Výjimku zde tvoří Systém C/SF, u kterého způsob vkládání desek do konstrukce s minimální podvěsnou výškou je standardní postup montáže. V každém případě je nutné brát v úvahu, že rovinnost podhledu je v tomto případě zcela závislá na rovinnosti nosné konstrukce stropu/střechy.

Používá se nosná konstrukce

• z profilů vyráběných z ocelového plechu, opatřeného ochrannou vrstvou pozinkováním, kde viditelná část je z plechu opatřeného krycí vrstvou barvy - standardní profily VENTATEC® (V-PH, V-PQ, okrajové profily V-RWL) a DONN® v různém provedení – případně ostatní konstrukční díly všech podhledových systémů včetně závěsů - standardně třída odolnosti vlhkosti B;
• pro zvláštní podmínky, které vyžadují použití antikorozní konstrukce (třída odolnosti vlhkosti C nebo D) - je nutno volit v případě, že podhled je umístěn v prostorách hal plaveckých bazénů, balneologických zařízeních apod. a zvláště tam, kde se používá chemická úprava vody (např. chlorováním), případně se používají agresivní chemické procesy (např. v elektrotechnickém průmyslu čištění tištěných spojů). V těchto případech je nutno použít konstrukci chráněnou proti účinkům agresivních sloučenin, Používá se provedení opatřené speciální povrchovou úpravou (profily KB-DX24XH370WK, KB-DX24XH120WK, KB-DX24XH60WK, KB-MI2121WK), u kterého je následně potřebné ošetřit i další detaily (především přiřezávané hrany) zinkovou barvou. Samozřejmostí je použití i závěsného systému v provedení odpovídajícím odolnosti korozi u nosné konstrukce (speciální závitovou tyč s posuvným závěsem nebo speciální provedení závěsu Nonius). Kromě toho se doporučuje do realizační smlouvy vložit klauzuli, ve které se objednatel prací (investor) zaváže, že nechá každý rok realizační montážní firmu provést inspekci konstrukce a o provedené kontrole sepsat zápis. Každé tři roky je dále nutno umožnit montážní firmě provést zevrubnou kontrolu konstrukce a o této inspekci sepsat zápis s uvedením všech případných poškození, objevené koroze nebo náznaků koroze, případně dalších závad. Montážní firma takto sepsaný protokol předloží uživateli (zadavatelské smluvní straně) tak, aby bylo možno učinit příslušná opatření. Všechny provedené zápisy a zprávy je třeba archivovat.
• pro systémy s přímou montáží desek Heradesign® se používají buď standardní CD a UD-profily včetně závěsného systému a křížových spojek, obvyklých ze sádrokartonových konstrukcí, nebo dřevěné latě, s odpovídající kvalitou minimálně S10 (MS10) podle EN 1912, maximální vlhkost 20 % hmoty, s průřezem standardně 40 x 60 mm, s odpovídajícím závěsným systémem.

Konfigurace konstrukce, tzn. zvolené profily, vzdálenost hlavních profilů a vzdálenost závěsů musí být navržena tak, aby maximální průhyb nepřesáhl mezní hodnotu ve zvolené třídě únosnosti. Pokud je investorem nebo projektantem vyžadována menší deformace při daném zatížení, je nutno této skutečnosti přizpůsobit konfiguraci podhledu a dimenzování nosných částí. Nejčastěji to pro návrh konfigurace podhledu znamená

• zmenšení vzdáleností mezi závěsy
• zmenšení vzdálenosti hlavních profilů

Z hlediska odolnosti vlhkosti a agresivnímu prostředí se konstrukce zařazuje do klasifikačních tříd A-D:

Pro posouzení rovinnosti stropního podhledu je závazná hodnota výškové odchylky mezi závěsnými body 2 mm na 1 m délky, případně 5 mm na 5 m vzdálenost.
Při montáži je nutno dodržovat technické podmínky výrobce, včetně uložení hlavních a příčných profilů na okrajový profil minimálně na 2/3 šířky okrajového profilu. U systémů se skrytou konstrukcí, kde není v příčném směru zajištěno navazování rastru profilací konstrukce (příčné profily se nezaklapávají do hlavního profilu do předem připravených otvorů v pravidelných vzdálenostech), je nutno dbát na ukládání desek tak, aby byly respektovány jejich výrobní tolerance a přitom zachována obousměrná návaznost v rozích.

V podhledových systémech AMF není dilataci nutno řešit, pouze je nutno respektovat členění objektu stavební dilatací. V tomto případě musí být plocha podhledu rozdělena tak, aby jednotlivé oddělené části stavební konstrukce mohly dilatovat odpovídajícím způsobem. Detaily provedení jsou specifické pro jednotlivé systémy a pro provedení s požární odolností.

• Vždy je nutné přerušit stěnový profil v šířce odpovídající dilatační spáře v masivní konstrukci stěny.
  
• Pro zakončení dilatujících ploch je možné použít okrajový RWU-profil; každá dilatující část podhledu musí být zavěšena na odpovídající části nosné konstrukce budovy.
  
• Provedení dilatace v podhle-dech s požární odolností vyžaduje vložení sádrokartonové konstrukce s odpovídající požární odolností, v které se provede příslušná ucpávka.

Pro napojení podhledové konstrukce na okolní stavební díly (nosné stěny, příčky, sloupy, další vodorovné konstrukce) existuje řada technických řešení využívajících typizované prvky v různém provedení, přitom je nutno brát v úvahu, že se většinou jedná především o estetické zakončení podhledové plochy, které zákazník velmi přísně posuzuje. Proto je jeho správné provedení důležité nejen z hlediska funkčnosti, ale i z hlediska vzhledu. Při řešení napojení na zeď je nutno vždy dodržet požadavky únosnosti podhledové konstrukce. Některé varianty napojení (využívající např. plastový ohebný profil) nelze zatěžovat vůbec.

Způsoby řešení a upevnění vycházejí především z charakteru konstrukce, na kterou má být napojení provedeno. Obecně se doporučuje

• dodržet maximální vzdálenost mezi příchytnými body 20-62,5 cm (optimálně 30-40 cm, některé technické listy mohou vyžadovat jiné provedení, u sádrokartonových konstrukcí je možné upevňovat jen do kovových nosných prvků, do desek pouze vruty s vysokým závitem za účelem přidržení desek a splnění estetických požadavků zákazníka)
• vždy používat šrouby s rovnou hlavou, v žádném případě se nepoužívají stavební rychlošrouby
• pokud není podkladní konstrukce rovná, doporučuje se použít okrajové profily s větší tloušťkou materiálu (0,6÷1,0 mm)
• pokud je požadována požární odolnost podhledu, je možno použít pouze provedení dokladované zkouškou pro použití pro protipožární účely
• napojení v rozích buď
  • nakoso seříznutými profily
  • natupo přiloženými profily
  • s použitím překryvných rohových prvků (krytek) – výhodné především u stupňovitých profilů
    

Napojení v rozích překrytím profilů se považuje za nestandardní řešení, které nedoporučujeme.

Z estetických důvodů se doporučuje začistit spáru mezi zdí a okrajovým profilem vyplněním akrylem, u podhledů s požární odolností protipožárním silikonem (není podmínkou pro zachování požářní odolnosti). Tímto způsobem je možné kompenzovat i malé nerovnosti zdí. V každém případě nejsou tyto práce součástí standardní kalkulace ceny a musí být naceněny zvláštní položkou.

Při provádění podhledu pod šikmou konstrukcí (střechou) je nutno respektovat následující pravidla:

• Hlavní profily se směrují vždy po spádu. Pro návrh konstrukce je určující požadovaný sklon plochy podhledu (10°odpovídá převýšení 18 cm na 1 m délky, 30° 60 cm převýšení na 1 m délky).
• Pro sklon do 10° je možné hlavní profily použít ve vzdálenostech po 1200/1250mm
• Sklon mezi 10° a 30°: hlavní profily max. po 600/625mm (nebezpečí deformace příčných profilů)
• Sklon nad 30°: jsou potřeba další technická opatření.
• Musí být použity závěsy, které jsou pevně spojeny s profilem (závěs s dvojperem a háčkem).
• Vzdálenost závěsů v šikmém směru musí odpovídat systému, hmotnosti desek a případnému přitížení.

Založení na spodní hraně podhledu

Doporučujeme použít přizpůsobenou přídavnou lištu, která umožní nastavit okrajový profil do příslušného úhlu. Obrázky ukazují několik variant řešení. Tento detail není nutno řešit jen při zcela malých sklonech plochy podhledu – jinak vzniká mezi okrajovým profilem a deskami mezera, která nemusí být estetická. Nosné profily se ukládají na okrajový profil tak, aby se opíraly o stěnu/podkladní lištu a umožnily tak přenos zatížení do stěny.

Napojení na šikmý okrajový profil

Protože krajní příčné profily jsou kotveny pouze z jedné strany do hlavního profilu, je nutné je v konstrukcích se sklonem nad 10° zajistit proti posunu. Volné konce je nutné přikotvit k šikmině vhodným způsobem (např. patkou pro T-profil – viz obrázek)
   

V principu je možné na podhledy pokládat izolaci, která má akustickou nebo protipožární funkci. Při ukládání přídavných izolačních vrstev se doporučuje

• zvážit, zda je nutné řešit technické požadavky právě tímto způsobem (např. pro zvýšení neprůzvučnosti, zvukové pohltivosti apod.); položení takové vrstvy na podhled
  - zmenšuje mobilitu podhledu (není možné volně vyjímat desky) a znemožňuje přístup do mezistropního prostoru; tento aspekt samozřejmě odpadá u šroubovaných systémů s deskami Heradesign®
  - u většiny systémů snižuje nebo vylučuje možnost deklarovat požární odolnost; naopak u podhledů s deskami Heradesign® je použití přídavné izolační vrstvy podmínkou pro možnost deklarování požární odolnosti
• v případě, kdy bude rozhodnuto o použití položené izolace, s ohledem na konstrukční systém a použité podhledové desky uložit přídavné vrstvy na pomocnou roznášecí konstrukci (např. z drátů) umístěnou na horní úrovni nosných profilů podhledu tak, aby izolace nezatěžovala přímo desky, ale pouze nosné profily; u desek Heradesign® je přitížení běžnými izolačními vrstvami v rozsahu stanoveném příslušnými technickými listy nebo protokoly možné bez potřeby dalších technických opatření. V každém případě musí být přitížení od položených izolačních vrstev rovnoměrně rozloženo po celé ploše podhledu.

Pokud má pokládaná vrstva plnit tepelně izolační funkci, je nutno brát v úvahu, že provedení parotěsné zábrany pod tepelnou izolací položenou přímo na podhled, není u tohoto typů konstrukcí možné kvalitně provést. Výjimkou je pouze Systém B s deskami přímo šroubovanými na nosnou konstrukci.

Pro objasnění problému ukažme následující příklad:

Pod stávající střechou haly (např. z trapézového plechu) s již položenou tepelně izolační vrstvou z tvrdé pěny má být namontován kazetový podhled. Po položení izolace přímo na konstrukci podhledu se sníží teplota v mezistropním prostoru a na spodní straně střechy (trapézového plechu). Díky tomu zde dojde ke kondenzaci vodních par, které prostupují konstrukcí podhledu. Parotěsnou zábranu, která by prostupování vodních par zabránila, není možné vzhledem k vysokému počtu závěsů a praktickým důvodům použít. Odpovídající provedení parotěsné zábrany je možné pouze u podhledů montovaných v Systému B – desky Heradesign přímo montované na nosnou konstrukci.

Návrh řešení je nutno zvolit tak, aby tepelná izolace a parotěsná zábrana nebyly součástí konstrukce podhledu, ale aby byly odděleny na pomocné konstrukci. Zabrání se tak pronikání vodních par konstrukcí střechy do prostoru, kde by díky snížené teplotě došlo ke kondenzaci. Konkrétní technické řešení vychází z možnosti kotvení do střešního pláště, rozpětí a případných dalších požadavků na statické a požárně technické vlastnosti konstrukce.

Proto doporučujeme

• oddělit tepelně izolační vrstvu od konstrukce podhledu, tzn. provést pomocnou konstrukci, na kterou se vrstva izolace i parotěsná zábrana uloží, případně je uložit na nosnou konstrukci stropu nebo na vodorovnou konstrukci krovu; řešením je i přímé připevnění tepelně izolační vrstvy na spodní líc hrubé stropní konstrukce; v každém případě je nutné správně provést parotěsnou zábranu tak, aby správně plnila svou funkci
• pokud není možné realizovat variantu a., je nutné v každém případě požadovat vyjádření projektanta-stavebního fyzika a v případně kladného posouzení zajistit důkladné odvětrání podstřešního prostoru, v určitých případech je možné parotěsnou zábranu vynechat. Zajištění řádného odvětrání podstřešního resp. mezistropního prostoru je v každém případě podmínkou pro účinné ochránění vnitřních konstrukcí před případnou vlhkostí.